O vlastnostech zasklení

Vliv sklonu osazení střešního okna na jeho celkovou hodnotu součinitele tepelného prostupu Uw je z pohledu zákazníka opomíjenou vlastností, což však neplatí pro projektanty, kteří si jsou tohoto negativního vlivu vědomi a se střešními okny z hlediska energetické náročnosti celé budovy bojují, nebo spíše proti nim.

Problém samotné hodnoty součinitele tepelného prostupu střešního okna Uw vychází již ze samotných požadavků normy, a to tím, že se měří či vypočítává z poměrně velkého normalizovaného rozměru okna 1,23×1,48m nebo z největšího vyráběného rozměru, který jednak valně nereprezentuje běžně prodávané velikosti oken, ale hlavně díky velké ploše zasklení vůči ploše rámu poskytuje lepší výsledky tepelného prostupu než u rozměrů skutečně dostupných na trhu. Dalším úskalím vyplývajícím z normy je udávání hodnoty tepelného prostupu okna osazeného vertikálně, což by nebylo ke škodě, pokud by se hodnota tepelného prostupu se změnou sklonu osazení s ohledem na typ zasklení více či méně nezhoršovala. Tento efekt je dán tím, že se změnou úhlu se mění proudění plynu v dutině. Vzhledem tomu, že zasklení má na výsledný součinitel tepelného prostupu Uw podstatný vliv, tudíž i zhoršení vlastností zasklení změnou sklonu osazení se propisuje negativně do celkové hodnoty Uw. V následující grafice lze vidět vliv sklonu na samotné zasklení výpočtem dle ČSN EN 673. Hodnoty jsou stanoveny pro ideální místo zasklení, to znamená, že se nebere ohled na okraj zasklení, typ distančního rámečku, tmelení apod. Dvojsklo má skladbu 4-16-4, trojsklo 4-16-4-16-4, inertní plyn Argon 90%.

Z tohoto pohledu je jasné, že zhoršení součinitele tepelného prostupu je u dvojskla výraznější než u trojskla. Vzhledem k tomu, že zasklení u větších oken má poměrově větší vliv na celkový prostup tepla oknem, lze dovozovat i výrazné zhoršení tohoto parametru oproti normou udávané hodnotě ve svislém stavu, což se samozřejmě výrobcům oken rozhodně nevyplatí prezentovat. Pro lepší představu o skutečném celkovém součiniteli prostupu tepla oknem při daném sklonu bez výpočtu můžeme zjednodušeně aplikovat korekční koeficient, tak jak jej uvádí britské centrum stavební vědy BRE. Je potřeba upozornit, že koeficienty jsou pouze orientační a nereflektují součinitel prostupu tepla pro jednotlivé rozměry oken, který je zpravidla u menších oken horší, než výrobcem deklarovaný pro rozměr 1,23×1,48m.

Z výše uvedeného pak vcelku logicky vyplývá, že použití dvojskla ve střešním okně je v současné době vyloučené, nemluvě o tragických vlastnostech použitých dvojskel ve střešních oknech z pohledu vnitřních povrchových teplot na okraji zasklení, které zdaleka nedosahují hodnot doporučených normou ČSN 730540-2. Výsledkem je pak rosení případně namrzání zasklení, zejména v rozích. Nelze však paušálně říci, že se toto netýká oken zasklených trojsklem, neboť i u nich při konstrukčně špatně řešeném osazení zasklení a nepříznivých podmínkách k rosení může docházet rovněž.